čtvrtek 20. prosince 2018

Vrbový článek

Vrba je tichý, zapomenutý strom. Málokdo ju má na zahrádce. Neroste na ní sladké ovoce, neuděláte z ní marmeládu, nevypálíte gořalku. Je dobrá tak akorát pro to, aby si na ňu sednul vodník Jožky Lady a štupoval si ponožky. 
Ale my sme sa jich pár rozhodli vysadit čistě ze sobeckých důvodů. Jedním z tych důvodů je třeba ten globální hic. V létě to v dědině pálilo, všecí kupovali drahé klimatizace a zalézali do sklépků, ale takový stín pod vrbů, ten je široký a zadarmo. Kdosi nedávno spočítal, že by sa to světové oteplování dalo zastavit, kdyby sa na světě vysadila taková plocha vrb, kerá by pokryla celů Indiii. Tož když sa to férově rozpočítá, tak by na našu Bohémiu a kabernet Moráviu vyšel pozemek velký jak okres Hodonín. To néni zas tak moc - tak sme začali sadit. Pět vrb už koření u járku. Nejsú to vrby ledajaké. Objednali sme speciální moderní haluze přímo z internetu. Třeba Vrba Smithova - je to kříženec vrby Jívy, kerá kvete brzo z jara a dává dosť pylu aj nektaru. Stejně tak vrba Erdingerova, roste jak hlúpá, její kořeně dobře zadržujú vodu v krajině. Zasadili sme aj vrbu trojmužnú - kvete prej třikrát do roka. No zatim nám vykvétla enom dvakrát, tak uvidíme, esli časem dojde aj na tú finální třetinu. A aby teho nebylo málo, vyrostlo aj pár kúskú vrby košařskej - s pěknýma žlutýma prútkama. 
Řízky všeckých vrb byly zasaděné na jaro roku 2017, zapichali sme do zemi celkem 350 kolků (neplést s kuželkama), ujala sa necelá polovička. Dnes majú naše vrbové šlahúny na výšku už 4 metry, postupně jich vyrýváme a partyzánsky zasazujeme do dědiny. No, nejvíc k járku - přirozeně. Tam kde hrozí "eroze půdy" - uvážá sa břeh, pole hrozí přeskočit na druhú stranu vody nebo tam kde zmizely jiné stromy (rúdnický bobr napomohl) a žádné jiné nedostaly šanci jich nahradit. A hlavně tam, kde lécú ty bodavé muchy, co vám plnijú sklenky medem a opylujú stromky ve vašich zahrádkách. To je vlastně nejdůležitější z tych našich sobeckých dúvodů - nakrmit včeličky. Protože všecí lidé by chtěli med, ale nikdo nechce sadit stromy. A včel je u nás čím dál víc - je to včil móda, mět doma úl, rýpat sa v něm a fotit sa potom s opuchlú hubú. 


Vrbová školka na jaře 2017
Na jaře 2018 se na některých vrbách objevily květy - kočičky.


Léto 2018 - bujný vrbový prales

Podzim 2018 - přesazujeme do volné přírody

Jedna z první nasazených
No a nesmíme zapomnět, na šlahačku. Kam chodíte na prútí? Do supermarketu? Haňba! Je potřeba vysadit podél járku nejaké pěkné košařské stromky, aby kluci měli z čeho řezat materiál na žile a holky byly dobře vyšlahané a pružné - jak ty zelené halúzky. Je třeba dodat, že díky klukom Mackovým z třiadvacítky, roste už dlúho u Jezérka pěkných pár žlutých vrb, jako stvořených na pomlázku, tatar, žilu, mrskačku, šmigus nebo karabáč. Šikovní stařečci dovédli z prútí uplést aj barjaké košíky, sotúrky, oplést demižónky nebo aj pěkné plotky z prútí vysadit. 
A také mosíme zpomenút, že vrby dovedú dobře čistit půdu - používajú sa aj v kořenových čističkách vody, či jako větrolamy. Včil by sa nám nejaké hugany hodily, aby zastavily ty tornáda co sa ženú od Nákla. No, eště sa aj z vrbovej kúry poprvní navařil Aspirin, ale to už by bylo na další článek, včetně konzultace s právníkem, policajtem a chemikem. 
Tak co, našli ste si svůj důvod, proč v humně nasadit vrbu? A co na to Tonda Vrba?

Žádné komentáře:

Okomentovat